Proč ses dal a jak ses dostal na dráhu lektora cizího jazyka?
Vždy mě bavilo komunikovat s lidmi, a proto jsem se rozhodl vyzkoušet učit. Ukázalo se, že to bylo správné rozhodnutí, protože mě učení opravdu baví a naplňuje. Začínal jsem postupně – nejprve jsem se naučil česky a následně jsem začal vyučovat italštinu.
Co tě nejvíce baví a inspiruje na práci lektora?
Být mezi lidmi, inspirovat je, sdílet s nimi svou vášeň a přibližovat jim italskou kulturu i samotný jazyk – právě to mě na učení baví nejvíc. Velkou radost mi dělá sledovat, jak studenti postupně získávají větší jistotu, začínají mluvit italsky a dokáží se správně zeptat, když něčemu nerozumí. Každý student je jiný, a proto se snažím lekce přizpůsobovat jejich různým potřebám, využívat příklady z běžného života a průběžně se ujišťovat, že všemu rozumí. Nejlepší pocit mám ve chvíli, kdy vidím, že studenty výuka baví a z hodiny odcházejí s úsměvem.
Proč sis vybral právě Česko?
Stalo se to vlastně tak trochu náhodou. Přijel jsem do Brna na Erasmus, který pro mě byl krásnou a nezapomenutelnou zkušeností, a nakonec jsem tu zůstal. Brno, život tady, celková atmosféra a energie mě natolik oslovily, že jsem se rozhodl zůstat.
Cestoval jsi po České republice?
Ano, Českou republiku jsem měl možnost procestovat poměrně důkladně. Navštívil jsem všechny regiony a poznal řadu měst i menších míst. Cestování po Česku mě opravdu baví – právě menší města mě často překvapují svou atmosférou a kouzlem, protože nejsou tolik navštěvovaná turisty a člověk v nich může objevit něco úplně jiného.
Čemu se věnuješ, když neučíš?
Ve volném čase hraju na bicí v rockové kapele v Brně. A jako správný Ital mám rád i vaření – nejraději připravuju těstoviny.
Co považuješ na práci se studenty za nejdůležitější?
Nejdůležitější pro mě je, aby se do hodiny zapojili všichni. Chci, aby studenty výuka bavila, aby byla zajímavá, živá a plná energie. Myslím si, že hodina jazyků by rozhodně neměla být nudná – naopak by si z ní studenti měli odnést nejen nové znalosti, ale také dobrý pocit.